RegistracePřihlášení Napište nám


SchémataKnihy a časopisyKatalog součástekBlogy a projektySbírkové přístrojeE-ShopRadioburza

Máte také nějaké zajímavé schéma v šuplíku ? Přidejte ho sem !
(pro přidání schématu není potřeba registrace a zabere to jenom chvilku)

Rádia a vf technika

Přijímače, vysílače, vf zesilovače

Audio a video

Zesilovače, obvody pro úpravu zvuku

Elektronky - lampy

Zapojení s elektronkami

Měřící přístroje

Měření, přístroje a přípravky

Zdroje a napájení

Napájecí zdroje, nabíječky

Digitální technika

Mikroprocesory a digitální obvody

Dílna, dům, hračky

Pro dům, dílnu a garáž, modely...
Schéma - Nejjednodušší přijímač s obvodem ZN414Nejjednodušší přijímač s obvodem ZN414
...a jeho "klony" MK484 nebo TA7642

(určeno i začátečníkům)

Vložil : RadioMan dne 20.11.2019, shlédnuto : 3750x


Použité součástky : TA7642,ZN411, MK484

Pokud si chcete postavit svoje úplně první rádio a hledáte nějaký "plánek" co bude pokud možno velmi jednoduchý a přitom bude výsledek zaručeně fungovat, zapomeňte na různé historické zpětnovazební a reflexní přijímače se dvěma tranzistory, které nejenže bez opravdu dobré antény svojí citlivostí na dnešní nízké výkony AM vysílačů nestačí, ale navíc může být pro začátečníka dost obtížné je vůbec uvést do chodu. Pokud bydlíte někde ve městě v paneláku, je pro vás budování pořádné středovlnné antény nemyslitelné a jednoduché přijímače vám prostě asi nikdy hrát nebudou. Neplatí to ale naštěstí o všech. Existuje totiž jeden integrovaný obvod, který se vyrábí už několik desítek let a který napohled vypadá jako úplně obyčejný tranzistor se třemi nožičkami. Přitom se v něm ukrývá propracovaný přímozesilující přijímač, který si vystačí s naprostým minimem vnějších součástek. Firma Ferranti ho kdysi začala vyrábět pod označením ZN414 do levných přenosných "tranzistoráčků", napájených mnohdy třeba jen jednou tužkovou baterií. Postupně jej převzalo - někdy s menšími úpravami - více výrobců pod různými označeními, například MK484 a nebo TA7642, který se dá sehnat ještě i dnes.

Uvnitř tohoto obvodu se ukrývá zesilovač s vysokým ziskem a účinným automatickým řízením citlivosti. Je určen pro napájení velmi nízkým napětím - obvykle 1,5V. Výstupní úroveň je cca 20mV a sice v tom nejjednodušším zapojení je možno k němu připojit přímo sluchátka, ale v takovém případě je hlasitost velice malá a pro praktické použití vysloveně nouzová. Signál je tedy třeba zesílit - buď tranzistorovým, nebo integrovaným nf zesilovačem. Pracovní bod IO se nastavuje odporovým děličem 1/100k. Na vstup se připojuje jednoduchý ladící obvod, obvykle složený z jediné cívky na feritové anténě a z otočného kondenzátoru. Namotat 80 závitů izolovaného drátku dokáže určitě každý, kdo jinak trpí klasickou radioamatérskou cívkofóbií - případně je možné použít feritovou anténu vybrakovanou z jakéhokoliv starého rádia, neboť na vlastní ladicí obvod nejsou kladeny žádné velké nároky - takže takovéto rádio sestaví skutečně i úplný začátečník.

Výhodou je, že prakticky na 99% území naší republiky tento mrňousek bude doopravdy hrát - alespoň "Prahu" na kmitočtu 639kHz. Pochopitelně nečekejte křišťálově čistý stereofonní poslech - to střední vlny (natož chytané takto jednoduchým přístrojkem) samozřejmě neumí, ale jinak je příjem srovnatelný s běžnými kapesními tranzistoráky z konce minulého století.

Rádio nemá žádné záludnosti a když neuděláte chybu v zapojení, tak většinou hraje na první pokus. Problematické bývá akorát případné připojení antény - pokud připojíte přímo k ladicímu obvodu obvyklý kus drátu, příjem se paradoxně obvykle značně zhorší. Je tedy potřeba udělat s případnou anténou hodně volnou vazbu (např. přes další několikazávitové vinutí na feritovém jádru). Obvykle ale žádná jiná anténa není potřeba. Je dobré zkusit si pohrát s napájecím napětím - zmíněných 1.5V je obvyklá hodnota, někdy ale rádiječko hraje lépe třeba při dvou voltech. Pokud budete k rádiu přidávat nějaký zesilovač s integrovaným obvodem, budete potřebovat napájecí napětí větší - třeba 9V. V takovém případě pro napájení TA7642 použijete dělič, nebo zenerovu diodu. Řešením - i když trochu kostrbatým - je také použití dvou baterií, tužkovky pro napájení TA7642 a třeba ploché baterie pro napájení zesilovače.





Diskuse ke schématu :
Zde můžete napsat jakýkoliv dotaz či připomínku - obratem bude zveřejněna.
Můžete také jednoduše poslat odkaz na toto schéma svým přátelům !

(Tento článek je kupodivu zatím bez komentářů - buďte první !)

Text komentáře :

Vaše přezdívka :

Pro kontrolu : Které zvíře má dlouhý krk ?

Vaše odpověď :